William Halsey byl velitelem americké 3. flotily za druhé světové války v Tichomoří. Proslul jako energický muž s přezdívkou „Býk“, který prosazoval ofenzivní přístup proti japonskému nepříteli, nicméně se dopustil také chyb, kvůli nimž byl také kritizován.
Halsey zanechal na mapě druhé světové války výraznou stopu. Narodil se v roce 1882, během první světové války velel torpédoborcům, které doprovázely konvoje přes Atlantik, kde hlídkovaly i německé ponorky.
Od torpédoborců k letadlovým lodím
Za svou službu mu bylo uděleno druhé nejvyšší vojenské vyznamenání USA Navy Cross. Další etapa jeho námořní kariéry začala, když se Halsey v roce 1934 stal námořním letcem. Od té doby byl předním zastáncem války na letadlových lodích a účinných útoků palubního letectva z nich.
Během konce 30. a začátku 40. let 20. století byl rychle pověřen velením divizí letadlových lodí a na všech významných velitelských pozicích si vysloužil povýšení. V roce 1940 se stal viceadmirálem. Po japonském útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941 byla Halseyho operační skupina prakticky jedinou zbývající operační bojovou skupinou v Pacifiku.
Bitva o Guadalcanal
Právě během druhé světové války se Halsey zviditelnil nejvíce. Byl energickým velitelem, který prosazoval po nečekaném přepadu Pearl Harbor ofenzivní taktiku proti houževnatým Japoncům. Halsey byl znám také jako člověk, který dokázal motivovat podřízené a pozvednout jejich bojovou morálku. První velkou americkou odvetou za Pearl Harbor byl Doolittleův nálet na Tokio v dubnu 1942. Během Doolittleova náletu Halsey velel celé operační skupině, která zahrnovala USS Enterprise a USS Hornet.
Autor/Licence fotografie: Američtí mariňáci v bitva o Guadalcanal, autor neznámý, Public Domain
Halsey se osvědčil a admirál Chester Nimitz jej jmenoval velitelem sil jižního Pacifiku a oblasti jižního Pacifiku. Tam probíhaly důležité bitvy s Japonci. Halsey významně přispěl k vítězství Američanů v bitvě o Guadalcanal. V bojích bylo zejména důležité udržet strategicky důležitý Henderson Field. A byl to právě Halsey, kdo podporoval zásobovací operace, ochranu transportů, zajistil nasazení letadlových lodí v krizových chvílích. Zvyšoval také citelně morálku námořnictva a námořní pěchoty.
Následně Halsey velel řadě operací v oblasti Pacifiku, včetně dobytí Šalomounových ostrovů a Filipín.
Vítězství u Leyte, přesto kritika
Nicméně po řadě úspěchů v jižním Pacifiku přišel i nezdar. Bitva u Leyte v říjnu 1944 byla největší námořní bitva druhé světové války v Tichomoří. Zvítězili v ní sice Američané a Japonsko už nebylo schopné uskutečnit velké námořních operace, nicméně na Halseyho, který ji společně s Thomasem C. Kincaidem velel, se snesla kritika.
Během bitvy se rozhodl pronásledovat japonské letadlové lodě na severu. Tím ale dočasně odkryl průliv San Bernardino a ohrozil vyloďovací síly. Situaci nakonec zachránily jiné americké jednotky, šlo o velmi riskantní rozhodnutí. Flotilu se navíc musela potýkat se silným tajfunem. Kvůli riskantní manévrům tak Američané museli odepsat některé lodě i letadla.
Halsey na sklonku války velel americkým silám v závěrečných námořních operacích kolem ostrova Okinawa na ostrovech Rjúkjú od 28. května 1945 do 2. září, kdy se Japonci vzdali. Asistoval u podepsání japonské kapitulace na palubě americké bitevní lodě USS Missouri.
V roce 1947 odchází tento významný velitel do důchodu, umírá o 12 let později. Zanechal v dějinách válečné historie výraznou stopu, která však nebyla prosta některých kontroverzních rozhodnutí.
Zdroj: Britannica
Autor/Licence fotografie: Admirál William Halsey, U.S. Navy, National Archives collection, Public Domain
